|
| |
|
|
Modelování změn intrakraniálního tlaku (ICP) během fyziologických a patologických dějů
Vaněk, Petr ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Suchomel, Petr (oponent) ; Sameš, Martin (oponent)
Dokonalejší porozumění cirkulaci mozkomíšního moku komorovým systémem, mozkovým parenchymem, subarachnoidálními prostory a vývoji změn intrakraniálního tlaku (ICP) je nezbytné pro lepší pochopení různých patologických stavů centrálního nervového systému. Znalost základních hydrodynamický charakteristik kraniospinálního systému je klíčová pro pochopení řady patologických situací postihujících nervovou soustavu. Zejména intrakraniální hypertenze, syndromu normotenzního hydrocefalu a syringomyelie. V předkládáné práci prezentujeme nově vyvinutou měřící stanici VisionBrain, díky které je možné získat a následně analyzovat reálná biologická data. Současně byly výsledky těchto měření využity ke zpřesnění kompartmentového modelu cirkulace mozkomíšního moku. Model vychází z rozdělení kraniospinálního systému do pěti oddílů - dva intrakraniální a tři páteřní. Představuje třetí generaci daného modelu a oproti starší verzi byly doplněny intrakraniální žíly. Díky své struktuře umožňuje simultální modelování srdečních a respiračních pulzací mozkomíšního moku. Oproti jiným publikovaným modelům disponuje dopracovanými kompartmenty zastupujícími páteřní kanál. Model je odvozen od základních bilančních vztahů a zahrnuje tlakově závislou nelineární poddajnost a proměnnou rezorpci mozkomíšního moku. Model se zdá být...
|
|
|
Invazivní zajištění kriticky nemocného pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
HROMADA, Přemysl
Předmětem a cílem této práce bylo sledovat a popsat možnosti invazivní monitorace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pozornost byla zaměřena na výzkum znalostí druhů invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení na pracovních pozicích zdravotní sestra a zdravotnický záchranář. Bylo provedeno porovnání znalostí druhů invazivní monitorace uvedených pracovníků v podmínkách dvou vybraných nemocnic - Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace a Nemocnice České Budějovice, a.s. K dosažení uvedených cílů bylo nutno nejprve nastudovat druhy invazivní monitorace a teoreticky popsat vybrané druhy monitorace. Následně byl proveden praktický kvalitativní výzkum znalostí v této oblasti. Tento výzkum byl proveden technikou polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými pracovníky anestezioogicko-resuscitačních oddělení na pracovní pozici zdravotní sestra a zdravotnický záchranář uvedených nemocnic. Poznatky získané z rozhovorů byly následně zpracovány formou tabulek a na tomto základě byly informace získané v rámci obou nemocnic u zkoumaného souboru pracovníků vzájemně porovnány. Přínosem této práce je získání poznatků a informací vypovídajících o znalostech pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení v oblasti invazivní monitorace kriticky nemocného pacienta. Bylo zjištěno, že znalosti pracovníků závisejí na tom, s jakými druhy invazivní monitorace se tito pracovníci na daném oddělení nejčastěji setkávají. Vzhledem k tomu, že v prostředí krajské nemocnice se pracovníci setkávají často s více druhy invazivní monitorace, jsou jejich znalosti širší, než znalosti pracovníků v podmínkách nemocnice okresní.
|
|
| |
|
|
Modelování změn intrakraniálního tlaku (ICP) během fyziologických a patologických dějů
Vaněk, Petr ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Suchomel, Petr (oponent) ; Sameš, Martin (oponent)
Dokonalejší porozumění cirkulaci mozkomíšního moku komorovým systémem, mozkovým parenchymem, subarachnoidálními prostory a vývoji změn intrakraniálního tlaku (ICP) je nezbytné pro lepší pochopení různých patologických stavů centrálního nervového systému. Znalost základních hydrodynamický charakteristik kraniospinálního systému je klíčová pro pochopení řady patologických situací postihujících nervovou soustavu. Zejména intrakraniální hypertenze, syndromu normotenzního hydrocefalu a syringomyelie. V předkládáné práci prezentujeme nově vyvinutou měřící stanici VisionBrain, díky které je možné získat a následně analyzovat reálná biologická data. Současně byly výsledky těchto měření využity ke zpřesnění kompartmentového modelu cirkulace mozkomíšního moku. Model vychází z rozdělení kraniospinálního systému do pěti oddílů - dva intrakraniální a tři páteřní. Představuje třetí generaci daného modelu a oproti starší verzi byly doplněny intrakraniální žíly. Díky své struktuře umožňuje simultální modelování srdečních a respiračních pulzací mozkomíšního moku. Oproti jiným publikovaným modelům disponuje dopracovanými kompartmenty zastupujícími páteřní kanál. Model je odvozen od základních bilančních vztahů a zahrnuje tlakově závislou nelineární poddajnost a proměnnou rezorpci mozkomíšního moku. Model se zdá být...
|
|
| |
|
| |
|
|
Invazivní monitorace v intenzivní péči
CUPER, Tomáš
Invazivní monitorace je opakované, trvalé sledování fyziologických funkcí pacienta a činnosti přístrojů sloužících k podpoře těchto funkcí. Je to tedy děj aktivní, opakovaný a kontinuální, kdy je objektem pacient i zdravotnická technika. Lidský faktor je zde nepostradatelný. K důvodům přistoupení zavedení invazivní monitorace v intenzivní péči patří především schopnost podpory fyziologických funkcí pacienta, zároveň slouží k včasnému odhalení vzniklých odchylek od fyziologických hodnot, velice často efektivně napomáhá v rozvahách v pokračujících lékařských intervencích a odhaluje účinnost léčby pacienta. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku invazivní monitorace v intenzivní péči. Počátek práce nabízí vysvětlení, co se invazivní monitorací rozumí, objasňuje a charakterizuje intenzivní medicínu a monitoraci obecně. Jednotlivé typy invazivní monitorace byly rozdělené podle oblastí základních životních funkcí na kardiovaskulární, respirační a centrálně nervový systém. U každého typu invazivní monitorace je vysvětlena jeho samotná podstata, jsou uvedeny obecně indikované a kontraindikované stavy, příprava pomůcek a způsob zavedení monitorace. Teoretickou část uzavírá kapitola o obecné ošetřovatelské péči. Praktická část se zaměřovala na zmapování nejčastěji používaných typů invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje a na zmapování znalostí invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníků. Objem dat byl nasbírán v březnu 2014. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a urgentních příjmech. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů pro nemocnice Jihočeského kraje a 100 kusů Karlovarského kraje. V Jihočeském kraji byly vybrány nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích a Táboře. V Karlovarském kraji byly dotazníky rozdány do nemocnic v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 141 respondentů. Zpětná celková návratnosti z počtu 200 (100%) dotazníků tedy dosáhla 70,5 %. Dotazník obsahoval celkem 28 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační, otázka č. 5 byla uzavřená, otázka č. 6 byla polootevřená a zbylých 22 uzavřených otázek se vztahovalo ke znalostem respondentů v problematice invazivní monitorace v intenzivní péči. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat nejčastěji používané typy invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat znalosti invazivní monitorace pracovníku anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, i tento cíl byl naplněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že pracovníci mají znalosti v oblasti ošetřování, hemodynamických hodnot i správných postupů v péči o kriticky nemocné pacienty na intenzivních odděleních.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.